Kdyby náš život občas někdo natáčel, lidé by pochybovali nejen o naší inteligenci a svéprávnosti...
* Když něco vyprávím/vysvětluji svému muži, pochopí to většinou hned na poprvé.... Když se k tomu později vrátím, neví která bije.
* Když nám dělali na chalupě nové podlahy, probíhalo to přibližně následovně. Tatínek s mým mužem poctivě uklidili, vystěhovali gauč z okna (musím dodat fotku :D ) a vyhodili vše pošlé, zašlé a mrtvé. Podrobnosti jsem ani vědět nechtěla. Nádeníci z firmy přijeli, koukli a odjeli s tím, že nemají lino, že pro něj zajedou. WTF?
* Když Vám budík začne řvát ve tři ráno, jsem schopná ho "zvednout" a představit se do něj. Ehm.
* Můj muž je naprosto nevzbuditelná bytost. I když se mi podaří ho uprostřed noci vzbudit, odpoví mi na všechno, dojde mi pro pití, zatáhne závěsy atp, ráno o ničem neví. Když ho vzbudí nečekaně hlasitý, nebo neznámý zvuk, je zmaten. Jednou měl soused kutilskou hodinku pozdě odpoledne, když můj muž spal. Rána do zdi ho probrala, muž vylétl z postele, rozespalý otevřel lednici, zíral do lednice, zavřel lednici a šel znovu spát. Neumíte si představit můj výraz.
* Z práce chodím domů občas neuvěřitelně ospalá. A to do té míry, že se doploužím domů, padnu do postele a usnu jak mimino. A že to je u mě co říct. Nedávno jsem vyrážela z práce a špatné znamení už bylo to, že jsem usínala v autobuse. Dojela jsem domů a než padnu, chtěla jsem si dojít na záchod. Se zalepenýma očima sem se doploužila, sednu a HUH... záchodový poklop byl dole! Naštěstí jsem si toho všimla včas.
* Vánoce už druhým rokem slavíme s přítelem v našem bytě. Ale vždycky jedeme k našim. A každý rok se stane jedna nezapomenutelná story. Letos jsem přijela první a táta mě pořád posílal na balkon, ať se podívám na dvůr, že prý cosi s Ku Klux Klanem. Kouknu a nevidím nic. Jen neobvyklou spoustu aut na dvoře. Hm. Přijede můj muž a hned ho zase posílají na balkon, že prý Ku Klux Klan! Muž jde, kouká, nic nevidí a tak se zeptá cože to má vidět. A maminka mu ukazuje ,,Hele ty zapálený svíčky na těch autech! A jak jsou srovnaný do kříže." Muž kouká, nevidí nic. Nakonec se ukázalo, že svíčky na kapotách aut jsou odrazy pouliční lampy.
* Naše dvě kočky jsou kapitolou samy o sobě. Obě zřejmě zkoušejí, kolik životů mají. Starší Mavis (Ragdoll) jako mladá skočila z okna z třetího patra. To jsem si takhle přišla domů z práce, muž si četl a kočka nikde. No hledali jsme ji asi 15min, nakonec byla v pořádku, jen se zlomeným prstem v křoví pod oknem. Naše mladší Annabell (kočka domácí) je už větší hazardér. Když mi neodtékal odpad, nasypala jsem do něj Krtka. (na způsob louhu) Malá trubka si skočila do vany a krtka mi ochutnala. Do deseti minut jsme byly na veterině a píchali ji jednu injekci za druhou. Naštěstí to nespolkla a "spálilo" jí to jen jazyk.
* Když jsme vyráželi do Belgie s mamkou a s flybollovým týmem, měli jsme 4 auta + tranzit. Všechna auta naložena od podlahy až ke střeše. Můj tatínek zůstával doma a ráno nás akorát odvezl na místo srazu. Když už jsme konečně naložili, sbalili a přerovnali všechna auta, nutno podotknout že v řádech minut se to nepohybovalo, a měli se k odjezdu, tatínek nemohl najít tašku s klíčema a doklady. A jelikož vyšilování máme v rodině, všechna auta se musela vyložit, přeskládat, prohrabat a dokázat, že se tady taška nenachází. Samozřejmě, že taška ležela doma na chodbě.
