sobota 17. dubna 2010

Inkognito



Sobota ráno. Může být něco krásnějšího, než je sobotní slunečné ráno, kdy nemusíte vstávat do školy, do práce, no prostě nikam? Já tedy pochybuji. Ale dost růžových představ. Já vstávat musela. V šest ráno! Aneb pověřte něčím svou maminku.
A taky určitě znáte ty dny kdy se vám ale opravdu nikam nechce. Tak se z toho jednoduše vyvlíknete. A takhle jsem se vyvlíkla i já, jako slizká, necitlivá žížala. Jistěže se matka naštvala, ale já si mohla v klidu dál chrnět v pelechu, prožívat sny o mluvících chrtech a tahle mrtvolná aktivita mi vydržela až do odjezdu mých drahých předků na zahradu. Hurá den pro sebe!
Jenže to jsem ještě netušila, že má drahá maminka stihla napsat seznam věcí co mám udělat. No nevadí, stejně jsem najednou té aktivity měla až moc, ale zase ne natolik, abych se před vynořením z baráku namalovala. Což je u mě obvyklé asi jako u ryb smrt z utopení.
Ale sluneční brýle to přeci jistí. Tak jsem  na sebe hodila pár černých jarních hadříků, stáhla vlasy do nevzhledného uzlu, nasadila sluneční brýle a takto inkognito jsem razila na nákup všech nezdravých věcí co mi pod ruku přijdou.
Kdo by čekal, že na paničku co téměř zrovna vstala z postele, s devíti centimetrovýma podpatkama a nasazených slunečních brýlích i v supermarketu, bude čekat nálet securiťáka. Ha! Mé dumání nad tím, jaké chipsy zvolit, zřejmě vyvolalo pocit šance na útok docela vzhledného securiťáka. Nakráčel si to ke mě a: ,,Co sháníš?“ ,,Ale nic, jen tak koukám co vzít…“  Ne, nic lepšího mně fakt nenapadlo. ,, A co někdy zajít na drink?“ UHM?!, Nastalo několika sekundové šrotování v hlavě… ,,OK. Stačí říct kdy.“  ,, Tak mi dej třeba své číslo?“  Ježiš, on to myslel vážně… Vylovila jsem tedy v paměti svoje číslo, odkývala že se mi ozve někdy během příštích dnů, popřála hezký den a aristokraticky odkráčela do fronty, která se k mému neštěstí táhla jako hlemýžď.  Bože. 
Po pár dnech jsem zjistila, že jsem natrefila na toho nejstupidnějšího a nejotravnějšího muže planety. Aneb já a mé štěstí na chlapy, ha!                                                                          A to by pro dnešek bylo vše. Hezký den mějte!

1 komentář:

Michelle Kraus řekl(a)...

Téda, gratuluju :) Sice to nebylo pohádkový, jak můj "příběh rytíře", ale zase jsi byla nenamalovaná ( i když 100% taky určitě velice krásná!:)) a securiťák, no wow :)
Víc takových příspěvků:)

Okomentovat