čtvrtek 29. dubna 2010

Marná snaha

A vězte, že nadpis je více než trefný.

Taky dnes nečekejte žádný hokus pokus o fejeton, ale prostě jen mé výlevy a tak podobně. :)


Takže marná snaha vol.1
Rodiče dělají výcvik štěňat, mladých a i problémových psů u nás ve městě. Vedou psí školku. A já se tam občas vyskytnu, abych podrbala všechna možná plemena rozkošných štěňátek a psíků a hlavně abych něco nafotila.
A někdy se stane, že přijde pejsek se zajímavým osudem. Na zachráněnce z útulku jsme tam už jakž takž zvyklí, ale co mě dostalo, je příhoda jednoho Stafordšírského teriéra.
A kdo tohle plemeno zná, tak jistě ví, že patří mezi bojová plemena. Mylně se o nich říká, že jsou to agresivní psi, podle mě vše záleží na výchově a na genech psa.
A taky na tom, jak se k němu kdo zachoval…

Takže tedy včera ve školce jsem si tohohle krémového staforda všimla hned ze začátku. Nic zvláštního. Ale pak měli všichni zaúkol po jednom zkusit přivolání pejska a majitel staforda začal povídat, že s tím bude problém. A tak jsem se dozvěděla, že tenhle pejskej už k nám do školky chodil ještě jako štěňátko, teď mu jsou 2 roky. Vše bylo v pořádku, pejsek byl zvladatelný, odnaučili ho strachu a zlozvyků a dva týdny zpátky, v jeden den, v jeden okamžik byla všechna snaha zmařena.
Pejskej s páníčkem šli na procházku do polí. Najednou se odkudsi vynořil velký vlčák a ihned malého staforda sejmul. Majitel vlčáka si z toho nic nedělal a ještě začal nadávat páníčkovi. A navrch potom brutálně začal kopat do staforda!!!!
Bohužel od té doby je staford agresivní, ale pouze ze strachu a nedůvěry k lidem. Pomaličku, po krůčkách se znovu učí důvěřovat cizím lidem, ale psi mají dlouhou paměť.
Nedovedu si představit, kdyby tohle někdo udělal mému psovi. Asi bych si to líbit rozhodně nenechala a na pána bych zavolala policii. Jenže bylo by to tvrzení proti tvrzení. Ovšem takovéhle lidi bych střílela na potkání!

A teď jinam…
Rozepisovat události z „hrozného úterý“ se mi nechce, ale zkráceně vám něco vylíčím.
Šlo o člověka, který má sklony k agresivitě, je cholerický a neuzná prohru. Navíc nemá žádnou soudnost, je netaktní a prostě s takovýmhle člověkem bych si nikdy nic nezačala. A přesně tohohle blbečka porazil v nevýznamné hře jeden moula. Omlouvám se, ale jinak ho nazvat nechci. (nejde)
A tak začlo peklo. Na poslední hodině angličtiny, kdy máme nejpohodovější a nejlepší učitelku vůbec, si tenhle idiot začal vylévat vztek, přede všemi, i před dotyčným moulou ho nemístně urážel, pochodoval po třídě a všemožně na sebe upozorňoval. Nakonec jsme se dostali k řešení jeho milostného života, který zrovna postrádá a k pikantnostem jaké zažil. A tohle mě fakt nezajímalo. Navíc máme před závěračkama a angličtinu bychom měli pilovat a ne poslouchat nějakého namyšleného blba.
Jakoby to nestačilo, učitelka se zeptala spolužačky na její osud s jejím „princem na bílém koni“, se kterým se před měsícem rozešla a se kterým se chce dát znova dohromady, protože se prý pořád milují, pořád se hádají a tak… Prostě případ sám o sobě. A to už jsem pomalu ležela na lavici v kómatu… Dál se přešlo k nepřítomné spolužačce o které se prohlásilo, že je nymfomanka a teď jí její nový přítel nedá ani pusu.
Uhhhmmm…. !
Aneb opět jedna „výživná“ hodina, ve které se stihlo nadávat, urážet, soudit, pomlouvat a už nevím co dalšího.

A zase jinam…
Koho by zajímal můj další osud se securiťákem, má se to takhle… Securiťák si to pohnojil hned první smskou ten den, ve které požadoval erotické fotky. Pak taky jeho gramatika se podobala gramatice afrického přistěhovalce a jeho 20:00 hodin znamenalo třičvrtě na deset.
Poslední smskou kterou jsem mu poslala, jsem myslela, že jsem to definitivně uzavřela a dá mi pokoj. Ale buďto nemá co na práci, nebo je dementní, nebo nevím, ale dneska se mi ozval znova. Z jiného čísla, naprosto nečekaně a hned kdy se sejdem… Bože.
Takže pokud nevymyslím únikový plán, tenhle víkend bude „zajímavý“.

Na závěr tedy mám za sebou týden blbců a moje sny už taky nějak nestojí za nic. Jen ten malej sladkej prcek, naše štěňátko Henry je den ode dne rozkošnější.
A taky maminka začala „fejsbůkovat“. A já budu dělat vedoucí na dětském táboře.
Ale o tom všem někdy jindy.

Tak hezký večer mějte a zase brzy o mě uslyšíte! :)

3 komentáře:

Michelle Kraus řekl(a)...

ehm, nemohla bys mě tam nějak propašovat? já chci s tebou na tábor! <3

Luccienne řekl(a)...

Koupím si tu leopardí cestovní tašku, co vypadá jak taška pro kočky, nacpu Tě do ní a budeš tam se mnou! <3

Michelle Kraus řekl(a)...

budu mít svojí tašku? yahooooo :D <3

Okomentovat